Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
brát
[braːt]
(3. j. bere, rozk. ber, čin. bral, trp. brán, podst. jm. braní)
sloveso nedokonavé
1. (kdo bere co, koho4 {odkud; čím; jak; za co}; co)
uchopovat rukama, nástrojem ap. a určitý čas držet nebo přemísťovat:
brát knihu z poličky
brát dítě do náručí
brát tašku do ruky
brát za kliku dveří
Známky berte opatrně pinzetou.
Tatínek bere dcerku za ruku.
Bereme batohy na záda a vyrážíme.
Bere dívku kolem ramen a něco jí povídá.
Odpoledne už ve firmě nikdo nebral telefon. nezvedal
2. (kdo bere co {komu; odkud})
odnímat, odebírat někomu, co má v držení, ve vlastnictví • neoprávněně si přisvojovat cizí vlastnictví, krást op. dávat:
brát dítěti hračku
Bez ptaní brala sestře věci.
Neber mi to, ještě to budu potřebovat.
Bere jí z peněženky peníze.
Bral si hotovost z pokladny.
Komunisti brali lidem majetek.
Bral si ze společného víc, než mu náleželo.
Jánošík prý bohatým bral a chudým dával.
Zloději brali vše, na co narazili.
3. (kdo, co bere co komu; co)
způsobovat ztrátu hodnot, jevů, zbavovat op. dávat:
brát lidem práva
brát mladým šanci sehnat práci
Přece jim nebudu brát radost.
Lékař mu bral naději na vyléčení.
Porážky hráčkám braly odvahu.
Dojíždění do práce bere čas.
Sportování bere hodně sil.
Rozvod by neměl brát dětem ani jednoho z rodičů. narušovat vztah, kontakt
4. (kdo bere co; co za něj. účelem)
odebírat, získávat za nějakým účelem:
brát vzorky k rozboru
brát vodu ze studánky
kolokv. vyš.
5. (kdo bere co; co {od koho; za co})
získávat peněžní prostředky ap., zprav. jako odměnu za výkon, pobírat, vydělávat op. dávat:
brát plat
brát sociální dávky
Bere málo peněz.
Měsíčně bere 30 tisíc korun.
Za hodinu doučování bere pětistovku.
Jako student bral sociální stipendium.
Nebere od něj žádné nájemné.
kolokv. vyš.
podst. jm. Je obviněný z braní úplatků.
6. (kdo bere co; co {od koho; jak})
získávat zprav. za peníze, kupovat:
brát benzín
brát hodiny klavíru
brát zboží na dluh
Auto si bral na leasing.
Vajíčka beru od sousedů.
Známá bere med přímo od včelaře.
Už léta bereme Lidové noviny.
7. (kdo bere koho4; koho4 {za něj. účelem; kam})
přijímat do pracovního, nájemního aj. vztahu, nabírat:
brát nové zaměstnance
brát studenty na byt
brát učně na praxi
Firma bere i čerstvé absolventy.
Vás bychom brali hned.
Tak malé děti na tábor nebereme.
Na některé obory berou i bez přijímacích zkoušek.
8. (kdo bere koho4; koho4 kam)
násilím, na základě nařízení ap. odvádět:
brát zajatce
brát obviněné do vazby
Na vojnu se nebrali branci pod metr padesát.
podst. jm. Braní rukojmích je zločin.
9. (kdo bere co odkud)
získávat určité hodnoty, nacházet:
Odkud bere odvahu?
Kde na to bereš čas / peníze?
Autor bere inspiraci z běžného života.
Nechápu, kde bere tolik energie.
Nevím, z čeho bere tu jistotu, že k něčemu takovému nebude docházet.
10. (kdo bere co, koho4 jak)
chápat nebo posuzovat určitým způsobem:
brát to s humorem / s klidem
brát to jako samozřejmost
Vše bere s nadhledem.
Jeho názory musíme brát s rezervou.
Někteří nás berou za nováčky.
Bere ji jen jako kamarádku.
Všechno bereš moc vážně.
Zápas jsme prohráli, ale neberu to tragicky.
Poslední zima nebyla, bráno z dlouhodobého hlediska, nijak výjimečná.
11. kolokviální vyšší
přijímat, akceptovat nějakou skutečnost, nabídku, věc ap.:
brát nabídku
Nebere role v pokleslých seriálech.
Ano, beru to. souhlasím s tím
Jeho omluvu beru.
Některé hotely a restaurace stravenky neberou.
Ten pozemek bych bral, jen pokud bych ho dostal zadarmo.
Když je v tisku oprávněná kritika, beru ji.
12. i brát si, (kdo bere co; co {kam; za něj. účelem})
mít, nosit nějakou věc s sebou, a tím si zajišťovat možnost používání této věci:
Bere si moje auto.
Dítě si bere hračku do postele.
Bere s sebou dva kufry.
Na cesty si bere knihu.
Na dovolenou bereme kola.
Na cvičení si berte láhev s vodou.
Spíž na noc zamykám a klíč beru k sobě.
Předpověď byla tak příznivá, že ani nebral stan, spacák mu stačil.
13. (kdo bere koho4; koho4 {kam; čím; za něj. účelem})
přijímat, přibírat k sobě jako společníka na cestu, nějakou akci ap.:
brát stopaře
brát psa na procházku
brát děti autem do školy dopravovat
Otec ho bral na ryby.
Odmalička brala dceru do divadla.
Bere mě s sebou na nákupy.
Průvodce nás bere na prohlídku jeskyně. provází
14. (kdo bere co)
pravidelně užívat léčivé, omamné aj. látky:
brát antikoncepci
Musí brát léky.
Bere prášky na uklidnění.
Drogy neberu.
podst. jm. Z nemoci se dostala i bez braní antibiotik.
15. (kdo bere co)
věnovat se ve škole ap. určité učební látce syn. probírat:
brát rovnice / gramatiku
To jsme ještě ve škole nebrali.
16. (kdo bere ~; na co)
(o rybách)
chytat se na návnadu:
Dneska berou.
Kapři nebrali na žádnou návnadu.
Je moc velké horko a berou jenom čudly.
Měl radost, že ryby braly.
17. (co bere co)
přemísťovat silou, strhávat, odnášet:
Velká vody brala mosty.
Vichřice brala střechy domů.
Dravý proud bral stromy na březích.
Silný vítr bral lidem deštníky.
18. kolokviální
zdolávat pohybem:
brát schody po dvou
Auto bralo zatáčku smykem.
Někteří řidiči to berou po chodníku.
Brala ho strojkem na krátko. stříhala
19. kolokviální vyšší
zhotovovat obrazový nebo zvukový záznam, snímat, fotografovat:
Kamera bere zvuk i obraz.
Středový mikrofon bere zvuk zepředu a ze stran.
Neberte mě z profilu, mám velký nos.
20. kolokviální
přitahovat něčí pozornost, budit něčí zájem syn. zajímat:
Motorky ho braly už od dětství.
Naše kluky bere hokej.
Seriály mě moc neberou.
21. kolokviální
pociťovat k někomu zamilovanost, sexuální přitažlivost:
Holky na něj berou.
Věděla jsem, že na mě bere.
22.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
brát na vědomí uvědomovat si, všímat si
brát v úvahu / do úvahy zohledňovat
brát ohled / ohledy na někoho / něco ohlížet se
brát zřetel na někoho / něco ohlížet se
brát na zřetel něco zohledňovat
brát někoho / něco v ochranu / pod ochranu / do ochrany chránit, ochraňovat
brát na sebe zodpovědnost / riziko / vinu přisvojovat si, připisovat si
brát v potaz přihlížet k něčemu
brát míry / míru měřit
brát něco útokem útočit (i fraz.)
brát něčím / někým zavděk spokojovat se s tím
brát na sebe podobu někoho / něčeho měnit se
brát někoho na milost odpouštět, slitovávat se (i fraz.)
brát něco zpět odvolávat, rušit
◊ ber kde ber
v každém případě, bez ohledu na okolnosti, lhostejno kde nebo od koho:
Museli mít na pivo ber kde ber.
Doufají v pomoc ber kde ber.
◊ [brát / vidět ap.] něco z (té) lepší stránky
posuzovat něco optimisticky, kladně, zdůrazňovat pozitivní, kladné stránky něčeho:
I přes všechna zklamání, jež zakusil, dovedl vždycky brát život z lepší stránky.
Veškeré potíže jsem vždycky řešil v klidu a snažil se vidět všechno z té lepší stránky.
◊ brát dech
působit velmi silným, překvapivým (kladným) dojmem, být úchvatný:
Lehkost její hry bere dech.
Vyhlídka z vrcholu skály brala dech.
◊ brát do zaječích
(zbaběle) rychle utíkat pryč, prchat odněkud:
Není z těch, kteří při prvním náznaku nebezpečí berou do zaječích.
◊ brát jméno boží / Boží nadarmo
vyslovovat jména, která jsou předmětem náboženské úcty, neuctivým, znevažujícím způsobem, klít:
Ježišmarjá, to jsem se lekla! – Neber jméno boží nadarmo!
◊ brát něco na lehkou váhu
nepovažovat něco za důležité, přehlížet, ignorovat něco jako málo významné, nedůležité:
Neber jeho varování na lehkou váhu.
Má sklon brát všechno na lehkou váhu.
Doporučení výrobců používat ochranné pracovní prostředky by se neměla brát na lehkou váhu.
◊ brát něco útokem
hromadně přicházet, hrnout se někam ve snaze něco rychle získat:
Se začátkem roku berou rodiče útokem prodejny se školními potřebami.
◊ brát něco za bernou minci
přijímat něco jako hodnověrné, spolehlivé, pravdivé • nemít o ničem žádné pochybnosti:
Jeho tvrzení nelze brát za bernou minci.
Soud bral její výpověď za bernou minci.
◊ brát něco za správný konec
přistupovat správně, vhodně k řešení nějaké situace, problému ap.:
Myslím, že to berete za správný konec a držím vám palce.
Nová ředitelka bere věci za správný konec a už je vidět první výsledky.
◊ brát něco za špatný konec
přistupovat špatně, nevhodně k řešení nějaké situace, problému ap.:
Magistrát bere řešení dopravy za špatný konec.
Z dosavadních žalostných výsledků je zřejmé, že to ministr bere za špatný konec.
◊ brát někoho / něco na milost
smiřovat se s někým, překonávat výhrady k němu, přijímat (někdy s výhradami) něco jako dobré, vhodné:
Autora berou na milost i náročnější čtenáři.
Vegetariáni konzumují mléčné výrobky a berou na milost i vejce.
◊ brát někoho / něco všemi / všema deseti
přijímat někoho, něco nadšeně, ochotně, bez váhání:
Takového mužského by každá ženská brala všemi deseti.
Tento návrh beru všemi deseti.
◊ brát někoho na hůl expresivní
okrádat, šidit někoho:
Obchodník bral zákazníky na hůl.
Některé pracovní agentury braly studenty na hůl.
◊ brát někoho za slovo
přijímat něčí výrok jako slib nebo stanovisko a vyžadovat jeho splnění, naplnění:
Fajn, beru tě za slovo, ale doufám, že mě nezklameš.
Mohla byste je vzít k nám do redakce, aby viděli, jak vzniká časopis. – To by je určitě zajímalo, beru vás za slovo!
◊ brát někomu to / něco z úst
vyslovovat, říkat přesně to, co chtěl říct někdo druhý:
Berete mi z úst další otázku.
Bereš mi to z úst! Přesně to si myslím i já.
◊ brát někomu vítr z plachet
účinně mařit něčí plán, postup ap. • svým (nečekaným) jednáním zbavovat někoho jeho výhody, oslabovat jeho pozici:
Nechci brát vítr z plachet těm, kteří se snaží o změnu.
Přiznání chyby ve většině případů bere vítr z plachet možným kritikům.
◊ brát nohy na ramena
rychle utíkat pryč:
Když zloději vidí policejní auto, berou nohy na ramena.
◊ brát roha kolokviální
rychle utíkat pryč, prchat odněkud, rychle něco opouštět:
Mít o dvacet let míň, okamžitě beru roha, tady je to fakt hrozný.
◊ brát (si) něco za své
1. ujímat se něčeho jako svého úkolu, povinnosti ap., přebírat za něco odpovědnost:
Město bere vybudování nových chodníků za své.
Politik si péči o sport v kraji bere za svou.
2. přijímat něčí myšlenky, názory ap. za své vlastní, souhlasit, ztotožňovat se s nimi:
Hlavní trenér má respekt, mužstvo si jeho názory bere za své.
Děti braly za své to, jak rodiče definovali nové poměry.
◊ brát spravedlnost / zákon do vlastních / svých rukou
chtít neoprávněně (místo policie, soudů ap.) řešit případy domnělého bezpráví:
Měli jste podat trestní oznámení, ne brát spravedlnost do svých rukou.
Přibývá případů, kdy napadení lidé nebo ti, co se cítí poškozeni, berou zákon do vlastních rukou.
◊ brát (svůj) osud / život do vlastních rukou
přebírat plnou zodpovědnost za průběh, uskutečnění něčeho, být plně samostatný:
Ženy v moderním světě berou svůj osud do vlastních rukou.
V jeho věku je načase, aby začal brát život do vlastních rukou.
◊ brát to / něco hákem kolokviální
1. dělat něco příliš zjednodušeně, nedbale a rychle, odbývat to:
Postupně ztratila abstrakce řemeslnou dokonalost, ti mladí už to pak brali hákem.
Mrzí mě, že kvůli nedostatku času beru domácnost trochu hákem.
2. rázně, energicky, rychle konat:
Na okresním soudu to brali hákem – obvinění se střídali na lavici jak na běžícím pásu.
◊ brát to / něco hopem
dělat, provádět něco velmi rychle nebo až příliš rychle, někdy proto jen zběžně:
Léčbu beru hopem, tak příští týden už budu v plném pracovním nasazení.
Hráči všechno berou hopem: ve dvě tiskovka, v šest trénink a druhý den zápas.
Z filmu je cítit, že něco bere hodně hopem a že by se spousta věcí mohla víc rozehrát.
◊ brát to / něco sportovně
příjímat něco klidně, vyrovnaně, bez rozčilování:
Vadí nám, že prohráváme, ale bereme to sportovně.
Člověk musí věci brát sportovně, byť to neznamená, že ho nenaštvou.
◊ brát za srdce
silně citově působit:
Ruská klasika mě vždycky brala za srdce.
Jeho obrazy berou za srdce svou snovostí a lyričností.
◊ brát za své / zasvé
1. zanikat, přestávat existovat, pozbývat platnosti:
Všechna jeho dobrá předsevzetí postupně brala za své.
2. chátrat, být poškozován, ničen:
Střecha už brala za své a neustále jsme ji museli opravovat.
◊ hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere
když někdo někomu něco nabízí, i nečekaně, je vhodné dar přijmout
◊ kde nic není, ani smrt / čert nebere
není možné vzít, získat ap. to, co někde není, neexistuje
◊ něco / to nebralo konce
něco trvalo (příliš) dlouho:
Jeho řeči nebraly konce.
Vyřizování naší žádosti nebere konce.
◊ někdo řve / křičí, jako by ho na nože brali expresivní◊ někdo řve / křičí, jako když ho na nože berou expresivní
někdo reaguje na situaci přehnaným křikem nebo pláčem:
Chlápek řval, jako by ho na nože brali.
Proč proboha křičíš, jako by tě na nože brali?
Šestiletý syn, jen co vidí bílý plášť, v ordinací řve, jako když ho na nože berou.
◊ tichá voda břehy bere
zdánlivě nenápadný člověk může svými činy nečekaně překvapit
◊ to mi hlava nebere expresivní
to nechápu, tomu nerozumím:
Míval jsem ho rád, ale co teď předvádí, to mi hlava nebere.
► brávat
[braːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Když jsem byla malá, maminka mě brávala na klín a ukazovala mi ve zpěvníku.
2.
Často si brával peníze z pokladny.
3.
Soudce brával úplatky od obou stran, které se přišly soudit.
4.
Vodu jsme tenkrát brávali ze studánky.
5.
Jako šéfkuchař špičkové restaurace brával manažerský plat.
6.
Kdysi jsem brávala lekce herectví.
7.
Za nás se do kurzů brávalo mnohem víc kluků.
8.
Zločinec při přepadávání brával rukojmí.
9.
Nechápu, kde jsem kdysi brávala síly péct i 15 kg cukroví.
10.
Dříve jsem brával kamarády jako samozřejmost.
11.
Herec vždy brával podobné role.
12.
Na dovolenou si počítač nebrávám.
13.
Otec ho s sebou brával na fotbal.
14.
Tu tabletku brával dvakrát denně.
15.
Ryby večer dobře brávají.
16.
Dřív jsem brávala schody po dvou.
17.
Dřív mě hodně brával hokej.
dokonavé k 1–4, 7–13, 17, 18 → vzít
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[braːt]
(3. j. bere, rozk. ber, čin. bral, trp. brán, podst. jm. braní)
sloveso nedokonavé
1. (kdo bere co, koho4 {odkud; čím; jak; za co}; co)
uchopovat rukama, nástrojem ap. a určitý čas držet nebo přemísťovat:
brát knihu z poličky
brát dítě do náručí
brát tašku do ruky
brát za kliku dveří
Známky berte opatrně pinzetou.
Tatínek bere dcerku za ruku.
Bereme batohy na záda a vyrážíme.
Bere dívku kolem ramen a něco jí povídá.
Odpoledne už ve firmě nikdo nebral telefon. nezvedal
2. (kdo bere co {komu; odkud})
odnímat, odebírat někomu, co má v držení, ve vlastnictví • neoprávněně si přisvojovat cizí vlastnictví, krást op. dávat:
brát dítěti hračku
Bez ptaní brala sestře věci.
Neber mi to, ještě to budu potřebovat.
Bere jí z peněženky peníze.
Bral si hotovost z pokladny.
Komunisti brali lidem majetek.
Bral si ze společného víc, než mu náleželo.
Jánošík prý bohatým bral a chudým dával.
Zloději brali vše, na co narazili.
3. (kdo, co bere co komu; co)
způsobovat ztrátu hodnot, jevů, zbavovat op. dávat:
brát lidem práva
brát mladým šanci sehnat práci
Přece jim nebudu brát radost.
Lékař mu bral naději na vyléčení.
Porážky hráčkám braly odvahu.
Dojíždění do práce bere čas.
Sportování bere hodně sil.
Rozvod by neměl brát dětem ani jednoho z rodičů. narušovat vztah, kontakt
4. (kdo bere co; co za něj. účelem)
odebírat, získávat za nějakým účelem:
brát vzorky k rozboru
brát vodu ze studánky
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
V pondělí mi brali krev. dělali odběr Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
5. (kdo bere co; co {od koho; za co})
získávat peněžní prostředky ap., zprav. jako odměnu za výkon, pobírat, vydělávat op. dávat:
brát plat
brát sociální dávky
Bere málo peněz.
Měsíčně bere 30 tisíc korun.
Za hodinu doučování bere pětistovku.
Jako student bral sociální stipendium.
Nebere od něj žádné nájemné.
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Beru patnáctého. dostávám výplatu Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
podst. jm. Je obviněný z braní úplatků.
6. (kdo bere co; co {od koho; jak})
získávat zprav. za peníze, kupovat:
brát benzín
brát hodiny klavíru
brát zboží na dluh
Auto si bral na leasing.
Vajíčka beru od sousedů.
Známá bere med přímo od včelaře.
Už léta bereme Lidové noviny.
7. (kdo bere koho4; koho4 {za něj. účelem; kam})
přijímat do pracovního, nájemního aj. vztahu, nabírat:
brát nové zaměstnance
brát studenty na byt
brát učně na praxi
Firma bere i čerstvé absolventy.
Vás bychom brali hned.
Tak malé děti na tábor nebereme.
Na některé obory berou i bez přijímacích zkoušek.
8. (kdo bere koho4; koho4 kam)
násilím, na základě nařízení ap. odvádět:
brát zajatce
brát obviněné do vazby
Na vojnu se nebrali branci pod metr padesát.
podst. jm. Braní rukojmích je zločin.
9. (kdo bere co odkud)
získávat určité hodnoty, nacházet:
Odkud bere odvahu?
Kde na to bereš čas / peníze?
Autor bere inspiraci z běžného života.
Nechápu, kde bere tolik energie.
Nevím, z čeho bere tu jistotu, že k něčemu takovému nebude docházet.
10. (kdo bere co, koho4 jak)
chápat nebo posuzovat určitým způsobem:
brát to s humorem / s klidem
brát to jako samozřejmost
Vše bere s nadhledem.
Jeho názory musíme brát s rezervou.
Někteří nás berou za nováčky.
Bere ji jen jako kamarádku.
Všechno bereš moc vážně.
Zápas jsme prohráli, ale neberu to tragicky.
Poslední zima nebyla, bráno z dlouhodobého hlediska, nijak výjimečná.
11. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo bere co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přijímat, akceptovat nějakou skutečnost, nabídku, věc ap.:
brát nabídku
Nebere role v pokleslých seriálech.
Ano, beru to. souhlasím s tím
Jeho omluvu beru.
Některé hotely a restaurace stravenky neberou.
Ten pozemek bych bral, jen pokud bych ho dostal zadarmo.
Když je v tisku oprávněná kritika, beru ji.
12. i brát si, (kdo bere co; co {kam; za něj. účelem})
mít, nosit nějakou věc s sebou, a tím si zajišťovat možnost používání této věci:
Bere si moje auto.
Dítě si bere hračku do postele.
Bere s sebou dva kufry.
Na cesty si bere knihu.
Na dovolenou bereme kola.
Na cvičení si berte láhev s vodou.
Spíž na noc zamykám a klíč beru k sobě.
Předpověď byla tak příznivá, že ani nebral stan, spacák mu stačil.
13. (kdo bere koho4; koho4 {kam; čím; za něj. účelem})
přijímat, přibírat k sobě jako společníka na cestu, nějakou akci ap.:
brát stopaře
brát psa na procházku
brát děti autem do školy dopravovat
Otec ho bral na ryby.
Odmalička brala dceru do divadla.
Bere mě s sebou na nákupy.
Průvodce nás bere na prohlídku jeskyně. provází
14. (kdo bere co)
pravidelně užívat léčivé, omamné aj. látky:
brát antikoncepci
Musí brát léky.
Bere prášky na uklidnění.
Drogy neberu.
podst. jm. Z nemoci se dostala i bez braní antibiotik.
15. (kdo bere co)
věnovat se ve škole ap. určité učební látce syn. probírat:
brát rovnice / gramatiku
To jsme ještě ve škole nebrali.
16. (kdo bere ~; na co)
(o rybách)
chytat se na návnadu:
Dneska berou.
Kapři nebrali na žádnou návnadu.
Je moc velké horko a berou jenom čudly.
Měl radost, že ryby braly.
17. (co bere co)
přemísťovat silou, strhávat, odnášet:
Velká vody brala mosty.
Vichřice brala střechy domů.
Dravý proud bral stromy na březích.
Silný vítr bral lidem deštníky.
18. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo, co bere co {jak; kudy})Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zdolávat pohybem:
brát schody po dvou
Auto bralo zatáčku smykem.
Někteří řidiči to berou po chodníku.
Brala ho strojkem na krátko. stříhala
19. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo, co bere co; co, koho4 jak)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zhotovovat obrazový nebo zvukový záznam, snímat, fotografovat:
Kamera bere zvuk i obraz.
Středový mikrofon bere zvuk zepředu a ze stran.
Neberte mě z profilu, mám velký nos.
20. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (co bere koho4)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přitahovat něčí pozornost, budit něčí zájem syn. zajímat:
Motorky ho braly už od dětství.
Naše kluky bere hokej.
Seriály mě moc neberou.
21. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo bere na koho)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pociťovat k někomu zamilovanost, sexuální přitažlivost:
Holky na něj berou.
Věděla jsem, že na mě bere.
22.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
brát na vědomí uvědomovat si, všímat si
brát v úvahu / do úvahy zohledňovat
brát ohled / ohledy na někoho / něco ohlížet se
brát zřetel na někoho / něco ohlížet se
brát na zřetel něco zohledňovat
brát někoho / něco v ochranu / pod ochranu / do ochrany chránit, ochraňovat
brát na sebe zodpovědnost / riziko / vinu přisvojovat si, připisovat si
brát v potaz přihlížet k něčemu
brát míry / míru měřit
brát něco útokem útočit (i fraz.)
brát něčím / někým zavděk spokojovat se s tím
brát na sebe podobu někoho / něčeho měnit se
brát někoho na milost odpouštět, slitovávat se (i fraz.)
brát něco zpět odvolávat, rušit
◊ ber kde ber
v každém případě, bez ohledu na okolnosti, lhostejno kde nebo od koho:
Museli mít na pivo ber kde ber.
Doufají v pomoc ber kde ber.
◊ [brát / vidět ap.] něco z (té) lepší stránky
posuzovat něco optimisticky, kladně, zdůrazňovat pozitivní, kladné stránky něčeho:
I přes všechna zklamání, jež zakusil, dovedl vždycky brát život z lepší stránky.
Veškeré potíže jsem vždycky řešil v klidu a snažil se vidět všechno z té lepší stránky.
◊ brát dech
působit velmi silným, překvapivým (kladným) dojmem, být úchvatný:
Lehkost její hry bere dech.
Vyhlídka z vrcholu skály brala dech.
◊ brát do zaječích
(zbaběle) rychle utíkat pryč, prchat odněkud:
Není z těch, kteří při prvním náznaku nebezpečí berou do zaječích.
◊ brát jméno boží / Boží nadarmo
vyslovovat jména, která jsou předmětem náboženské úcty, neuctivým, znevažujícím způsobem, klít:
Ježišmarjá, to jsem se lekla! – Neber jméno boží nadarmo!
◊ brát něco na lehkou váhu
nepovažovat něco za důležité, přehlížet, ignorovat něco jako málo významné, nedůležité:
Neber jeho varování na lehkou váhu.
Má sklon brát všechno na lehkou váhu.
Doporučení výrobců používat ochranné pracovní prostředky by se neměla brát na lehkou váhu.
◊ brát něco útokem
hromadně přicházet, hrnout se někam ve snaze něco rychle získat:
Se začátkem roku berou rodiče útokem prodejny se školními potřebami.
◊ brát něco za bernou minci
přijímat něco jako hodnověrné, spolehlivé, pravdivé • nemít o ničem žádné pochybnosti:
Jeho tvrzení nelze brát za bernou minci.
Soud bral její výpověď za bernou minci.
◊ brát něco za správný konec
přistupovat správně, vhodně k řešení nějaké situace, problému ap.:
Myslím, že to berete za správný konec a držím vám palce.
Nová ředitelka bere věci za správný konec a už je vidět první výsledky.
◊ brát něco za špatný konec
přistupovat špatně, nevhodně k řešení nějaké situace, problému ap.:
Magistrát bere řešení dopravy za špatný konec.
Z dosavadních žalostných výsledků je zřejmé, že to ministr bere za špatný konec.
◊ brát někoho / něco na milost
smiřovat se s někým, překonávat výhrady k němu, přijímat (někdy s výhradami) něco jako dobré, vhodné:
Autora berou na milost i náročnější čtenáři.
Vegetariáni konzumují mléčné výrobky a berou na milost i vejce.
◊ brát někoho / něco všemi / všema deseti
přijímat někoho, něco nadšeně, ochotně, bez váhání:
Takového mužského by každá ženská brala všemi deseti.
Tento návrh beru všemi deseti.
◊ brát někoho na hůl expresivní
okrádat, šidit někoho:
Obchodník bral zákazníky na hůl.
Některé pracovní agentury braly studenty na hůl.
◊ brát někoho za slovo
přijímat něčí výrok jako slib nebo stanovisko a vyžadovat jeho splnění, naplnění:
Fajn, beru tě za slovo, ale doufám, že mě nezklameš.
Mohla byste je vzít k nám do redakce, aby viděli, jak vzniká časopis. – To by je určitě zajímalo, beru vás za slovo!
◊ brát někomu to / něco z úst
vyslovovat, říkat přesně to, co chtěl říct někdo druhý:
Berete mi z úst další otázku.
Bereš mi to z úst! Přesně to si myslím i já.
◊ brát někomu vítr z plachet
účinně mařit něčí plán, postup ap. • svým (nečekaným) jednáním zbavovat někoho jeho výhody, oslabovat jeho pozici:
Nechci brát vítr z plachet těm, kteří se snaží o změnu.
Přiznání chyby ve většině případů bere vítr z plachet možným kritikům.
◊ brát nohy na ramena
rychle utíkat pryč:
Když zloději vidí policejní auto, berou nohy na ramena.
◊ brát roha kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychle utíkat pryč, prchat odněkud, rychle něco opouštět:
Mít o dvacet let míň, okamžitě beru roha, tady je to fakt hrozný.
◊ brát (si) něco za své
1. ujímat se něčeho jako svého úkolu, povinnosti ap., přebírat za něco odpovědnost:
Město bere vybudování nových chodníků za své.
Politik si péči o sport v kraji bere za svou.
2. přijímat něčí myšlenky, názory ap. za své vlastní, souhlasit, ztotožňovat se s nimi:
Hlavní trenér má respekt, mužstvo si jeho názory bere za své.
Děti braly za své to, jak rodiče definovali nové poměry.
◊ brát spravedlnost / zákon do vlastních / svých rukou
chtít neoprávněně (místo policie, soudů ap.) řešit případy domnělého bezpráví:
Měli jste podat trestní oznámení, ne brát spravedlnost do svých rukou.
Přibývá případů, kdy napadení lidé nebo ti, co se cítí poškozeni, berou zákon do vlastních rukou.
◊ brát (svůj) osud / život do vlastních rukou
přebírat plnou zodpovědnost za průběh, uskutečnění něčeho, být plně samostatný:
Ženy v moderním světě berou svůj osud do vlastních rukou.
V jeho věku je načase, aby začal brát život do vlastních rukou.
◊ brát to / něco hákem kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. dělat něco příliš zjednodušeně, nedbale a rychle, odbývat to:
Postupně ztratila abstrakce řemeslnou dokonalost, ti mladí už to pak brali hákem.
Mrzí mě, že kvůli nedostatku času beru domácnost trochu hákem.
2. rázně, energicky, rychle konat:
Na okresním soudu to brali hákem – obvinění se střídali na lavici jak na běžícím pásu.
◊ brát to / něco hopem
dělat, provádět něco velmi rychle nebo až příliš rychle, někdy proto jen zběžně:
Léčbu beru hopem, tak příští týden už budu v plném pracovním nasazení.
Hráči všechno berou hopem: ve dvě tiskovka, v šest trénink a druhý den zápas.
Z filmu je cítit, že něco bere hodně hopem a že by se spousta věcí mohla víc rozehrát.
◊ brát to / něco sportovně
příjímat něco klidně, vyrovnaně, bez rozčilování:
Vadí nám, že prohráváme, ale bereme to sportovně.
Člověk musí věci brát sportovně, byť to neznamená, že ho nenaštvou.
◊ brát za srdce
silně citově působit:
Ruská klasika mě vždycky brala za srdce.
Jeho obrazy berou za srdce svou snovostí a lyričností.
◊ brát za své / zasvé
1. zanikat, přestávat existovat, pozbývat platnosti:
Všechna jeho dobrá předsevzetí postupně brala za své.
2. chátrat, být poškozován, ničen:
Střecha už brala za své a neustále jsme ji museli opravovat.
◊ hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere
když někdo někomu něco nabízí, i nečekaně, je vhodné dar přijmout
◊ kde nic není, ani smrt / čert nebere
není možné vzít, získat ap. to, co někde není, neexistuje
◊ něco / to nebralo konce
něco trvalo (příliš) dlouho:
Jeho řeči nebraly konce.
Vyřizování naší žádosti nebere konce.
◊ někdo řve / křičí, jako by ho na nože brali expresivní◊ někdo řve / křičí, jako když ho na nože berou expresivní
někdo reaguje na situaci přehnaným křikem nebo pláčem:
Chlápek řval, jako by ho na nože brali.
Proč proboha křičíš, jako by tě na nože brali?
Šestiletý syn, jen co vidí bílý plášť, v ordinací řve, jako když ho na nože berou.
◊ tichá voda břehy bere
zdánlivě nenápadný člověk může svými činy nečekaně překvapit
◊ to mi hlava nebere expresivní
to nechápu, tomu nerozumím:
Míval jsem ho rád, ale co teď předvádí, to mi hlava nebere.
► brávat
[braːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Když jsem byla malá, maminka mě brávala na klín a ukazovala mi ve zpěvníku.
2.
Často si brával peníze z pokladny.
3.
Soudce brával úplatky od obou stran, které se přišly soudit.
4.
Vodu jsme tenkrát brávali ze studánky.
5.
Jako šéfkuchař špičkové restaurace brával manažerský plat.
6.
Kdysi jsem brávala lekce herectví.
7.
Za nás se do kurzů brávalo mnohem víc kluků.
8.
Zločinec při přepadávání brával rukojmí.
9.
Nechápu, kde jsem kdysi brávala síly péct i 15 kg cukroví.
10.
Dříve jsem brával kamarády jako samozřejmost.
11.
Herec vždy brával podobné role.
12.
Na dovolenou si počítač nebrávám.
13.
Otec ho s sebou brával na fotbal.
14.
Tu tabletku brával dvakrát denně.
15.
Ryby večer dobře brávají.
16.
Dřív jsem brávala schody po dvou.
17.
Dřív mě hodně brával hokej.
dokonavé k 1–4, 7–13, 17, 18 → vzít
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
